|
Město Beroun
Královské město Beroun ležící na soutoku řek Berounky a Litavky
láká k návštěvě nejen svými historickými památkami
a bohatou kulturní a sportovní nabídkou, nýbrž
i svým překrásným okolím. Je východiskem do dvou chráněných krajinných
oblastí - Českého krasu aKřivoklátska. V oblasti,
která byla osídlena již od pravěku, vznikla ve třináctém století
při brodu přes řeku Mži (Berounku) osada. Procházela jí významná
obchodní stezka vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Bavor.
První písemnou zprávu o městě nacházíme v listině Přemysla
Otakara II. z roku 1265. Latinský název Verona byl do němčiny překládán
jako Bern, do češtiny jako Berona, Berún a Beroun. Město však
brzy zpustlo a muselo být znovu vybudováno za vlády Václava
II. byly založeny nové hradby a ochozy a byl založen i klášter
dominikánů. V roce 1303 udělil panovník Berounu majestát, podle
něhož se město mohlo spravovat právem Starého Města pražského.
Dnešní Beroun má k 1. lednu 2006 17 808 obyvatel (z toho 8 585
mužů a 9 223 žen) a jeho starostou je MuDr. Jiří Besser. Berounskou
dominantou je budova radnice na Husově náměstí,
jejíž pseudorenesanční podoba pochází z roku 1903. Z velmi zachovalého
městského opevnění z 1. poloviny 14. století se těší zájmu turistů
Pražská a Plzeňská brána, zbytky hradeb,
hradebního příkopu. Město proslulo i svými hrnčířskými
trhy, na které se už sedm let sjíždějí nejlepší hrnčíři
a keramici z celé republiky. Právě hrnčíři patřili ve středověku
k váženým a uznávaným řemeslům.
Velkou atrakcí je také berounská Městská hora s
rozhlednou a medvědáriem, kde žijí od roku 2000
hrdinové televizního Večerníčku Méďové Matěj, Vojta a Kuba.
Město Beroun má ve znaku a na svém praporu medvěda, a nyní se může
pochlubit i medvědy živými.
Beroun je významným centrem lehkého a středního průmyslu.
Svou průmyslovou zónu začal budovat už na počátku 90. let a zdejší
podniky - Cembrit CZ, a.s. (výrobce střešní krytiny),
Linde Frigera s.r.o. (výrobce chladírenské techniky)
či PAI s.r.o. (výrobce automobilových součástek)
patří společně s akciovou společností Českomoravský cement,
člena skupiny HeidelbergCement Group v České republice mezi nejvýznamnější
zaměstnavatele ve městě.
Skutečnou explozi zaznamenala v posledním období hromadná i individuální
bytová výstavba. V letech 2004 a 2005 bylo v severozápadní
části města, v lokalitě Palouček dokončeno dvanáct bytových domů
s 323 novými byty, další bytové jednotky se začnou v blízké době
stavět v jejich těsném sousedství. V centru města naproti Grandhotelu
Beroun byla v roce 2005 dokončena výstavba polyfunkčního komplexu
s obchodními plochami i bytovými jednotkami, v areálu bývalých kasáren
staví město 50 malometrážních bytů pro sociálně slabé občany a bytová
výstavba se plánuje i v bývalém pivovaru u řeky Berounky.
Berounští už řadu let spolupracují s několika partnerskými města
- holandským Rijswijkem, německým Goslarem
a nově také s polským Brzegem. Ukázkou vzájemné
spolupráce může být například výstavba obytného souboru v Havlíčkově
ulici v centru města dceřinnou společností významné holandské firmy
na poli bytové výstavby Bouwfonds. Všechna partnerská města pak
Beroun podpořila i v době nejtěžší, když se vzpamatovával z rozsáhlých
škod způsobených ničivou povodní v srpnu 2002.
Kulturní památky města Berouna:
1. muzeum Českého krasu
Počátky berounského muzea sahají do roku 1888. Nejstarším
historicky doloženým a architektonicky nejcennějším domem v Berouně
je Jenštejnský dům. Původně zde stával dům gotický, který byl téměř
celý zničený při požáru na konci 16. století. Překrásný renesanční
obloukový portál z červeného mramoru od stavitele Jiříka Táborského
nese datum přestavby - 1612. Dům nechal postavit městský patricij
Jindřich Čížek z Jenštejna, císařský rychtář a ve své době nejbohatší
a nejvlivnější muž Berouna. V současné době sídlí v Jenštejnském
domě Muzeum Českého krasu, kde se v expozicích seznámíte s nábytkem
a nádobím z 19. století, portréty berounských měšťanů nebo
řemesly. Zvláštní prostor je věnován osobnosti dirigenta V. Talicha
a malíře J. Preislera. Jedinečné zaměření mají části o Českém krasu
(archeologie, příroda, speleologie). Typické horniny Barrandienu
lze v atraktivní podobě poznávat na muzejním dvoře v Geoparku
Barrandien, odkud si může návštěvník odnést i hezký kámen. Berounskými
privilegii nás provede stálá výstava v Plzeňské bráně.
2. Plzeňská brána
Byla nedílnou součástí městského opevnění, vybudovaného
někdy na přelomu 13. a 14. století. Výška hlavní hradební zdi se
pohybovala v rozmezí 6 až 9 metrů a v nepravidelných intervalech
ji doplňovalo 37 hranolových bašt, z nichž do dnešní doby zůstalo
celkem 20 v různém stupni zachovalosti. Hlavní hradba byla navíc
obklopena parkánovou zdí a hradebním příkopem, zajišťujícím větší
obranyschopnost města. Původně byla Plzeňská brána celá gotická
s vysokou sedlovou střechou, podobně jako Pražská brána, která si
však svůj gotický vzhled zachovala dodnes. Po požáru v roce 1735
změnila podobu brány barokní mansardová střecha. Od této doby se
také výrazně mění vzhled východního průčelí brány. Východní průčelí
zdobí i městský znak (nejstarší dochovaná podoba berounského znaku)
a věžní hodiny. Tyto hodiny jsou však až z konce 19. století, původně
se na bráně nacházel od roku 1508 orloj o 24 hodinách, nahrazený
roku 1736 novými hodinami se dvěma ciferníky od berounského hodináře
F. Gärtnera. Do brány se vstupovalo nejprve krytým přístřeškem od
jihu, později z půdy přilehlého domku. Teprve na konci 19. století
bylo dobudováno točité schodiště tzv. šnek, kterým se dnes vystupuje
do 1. patra. Do horních částí brány je přístup původním středověkým
schodištěm v šířce zdi. V nejvyšším poschodí býval byt hlásného.
Brána byla obývána dokonce až do roku 1972.
3. Pražská brána
Byla postavena ve 14. století a zachovala si ve velké míře
svuj gotický charakter. Původní vstup do věže byl z portálu, který
byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Přes všechna bezpečnostní
opatření se však podařilo Janu Žižkovi právě na této straně městské
hradby překonat a město dobýt. Zdi věže jsou až 2 metry silné.
Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž
byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě
místnosti jako výstavní prostory. |
|
