Výhody bydlení na berounsku

Město Beroun

Královské město Beroun ležící na soutoku řek Berounky a Litavky láká k návštěvě nejen svými historickými památkami a bohatou kulturní a sportovní nabídkou, nýbrž i svým překrásným okolím. Je východiskem do dvou chráněných krajinných oblastí - Českého krasu aKřivoklátska. V oblasti, která byla osídlena již od pravěku, vznikla ve třináctém století při brodu přes řeku Mži (Berounku) osada. Procházela jí významná obchodní stezka vedoucí z Prahy do Plzně a dále do Bavor. První písemnou zprávu o městě nacházíme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Latinský název Verona byl do němčiny překládán jako Bern, do češtiny jako Berona, Berún a Beroun. Město však brzy zpustlo a muselo být znovu vybudováno za vlády Václava II. byly založeny nové hradby a ochozy a byl založen i klášter dominikánů. V roce 1303 udělil panovník Berounu majestát, podle něhož se město mohlo spravovat právem Starého Města pražského.

Dnešní Beroun má k 1. lednu 2006 17 808 obyvatel (z toho 8 585 mužů a 9 223 žen) a jeho starostou je MuDr. Jiří Besser. Berounskou dominantou je budova radnice na Husově náměstí, jejíž pseudorenesanční podoba pochází z roku 1903. Z velmi zachovalého městského opevnění z 1. poloviny 14. století se těší zájmu turistů Pražská a Plzeňská brána, zbytky hradeb, hradebního příkopu. Město proslulo i svými hrnčířskými trhy, na které se už sedm let sjíždějí nejlepší hrnčíři a keramici z celé republiky. Právě hrnčíři patřili ve středověku k váženým a uznávaným řemeslům.
Velkou atrakcí je také berounská Městská hora s rozhlednou a medvědáriem, kde žijí od roku 2000 hrdinové televizního Večerníčku Méďové Matěj, Vojta a Kuba. Město Beroun má ve znaku a na svém praporu medvěda, a nyní se může pochlubit i medvědy živými.

Beroun je významným centrem lehkého a středního průmyslu. Svou průmyslovou zónu začal budovat už na počátku 90. let a zdejší podniky - Cembrit CZ, a.s. (výrobce střešní krytiny), Linde Frigera s.r.o. (výrobce chladírenské techniky) či PAI s.r.o. (výrobce automobilových součástek) patří společně s akciovou společností Českomoravský cement, člena skupiny HeidelbergCement Group v České republice mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve městě.

Skutečnou explozi zaznamenala v posledním období hromadná i individuální bytová výstavba. V letech 2004 a 2005 bylo v severozápadní části města, v lokalitě Palouček dokončeno dvanáct bytových domů s 323 novými byty, další bytové jednotky se začnou v blízké době stavět v jejich těsném sousedství. V centru města naproti Grandhotelu Beroun byla v roce 2005 dokončena výstavba polyfunkčního komplexu s obchodními plochami i bytovými jednotkami, v areálu bývalých kasáren staví město 50 malometrážních bytů pro sociálně slabé občany a bytová výstavba se plánuje i v bývalém pivovaru u řeky Berounky.

Berounští už řadu let spolupracují s několika partnerskými města - holandským Rijswijkem, německým Goslarem a nově také s polským Brzegem. Ukázkou vzájemné spolupráce může být například výstavba obytného souboru v Havlíčkově ulici v centru města dceřinnou společností významné holandské firmy na poli bytové výstavby Bouwfonds. Všechna partnerská města pak Beroun podpořila i v době nejtěžší, když se vzpamatovával z rozsáhlých škod způsobených ničivou povodní v srpnu 2002.

Kulturní památky města Berouna:

1. muzeum Českého krasu
Počátky berounského muzea sahají do roku 1888. Nejstarším historicky doloženým a architektonicky nejcennějším domem v Berouně je Jenštejnský dům. Původně zde stával dům gotický, který byl téměř celý zničený při požáru na konci 16. století. Překrásný renesanční obloukový portál z červeného mramoru od stavitele Jiříka Táborského nese datum přestavby - 1612. Dům nechal postavit městský patricij Jindřich Čížek z Jenštejna, císařský rychtář a ve své době nejbohatší a nejvlivnější muž Berouna. V současné době sídlí v Jenštejnském domě Muzeum Českého krasu, kde se v expozicích seznámíte s nábytkem a nádobím z 19. století, portréty berounských měšťanů nebo řemesly. Zvláštní prostor je věnován osobnosti dirigenta V. Talicha a malíře J. Preislera. Jedinečné zaměření mají části o Českém krasu (archeologie, příroda, speleologie). Typické horniny Barrandienu lze v atraktivní podobě poznávat na muzejním dvoře v Geoparku Barrandien, odkud si může návštěvník odnést i hezký kámen. Berounskými privilegii nás provede stálá výstava v Plzeňské bráně.

2. Plzeňská brána
Byla nedílnou součástí městského opevnění, vybudovaného někdy na přelomu 13. a 14. století. Výška hlavní hradební zdi se pohybovala v rozmezí 6 až 9 metrů a v nepravidelných intervalech ji doplňovalo 37 hranolových bašt, z nichž do dnešní doby zůstalo celkem 20 v různém stupni zachovalosti. Hlavní hradba byla navíc obklopena parkánovou zdí a hradebním příkopem, zajišťujícím větší obranyschopnost města. Původně byla Plzeňská brána celá gotická s vysokou sedlovou střechou, podobně jako Pražská brána, která si však svůj gotický vzhled zachovala dodnes. Po požáru v roce 1735 změnila podobu brány barokní mansardová střecha. Od této doby se také výrazně mění vzhled východního průčelí brány. Východní průčelí zdobí i městský znak (nejstarší dochovaná podoba berounského znaku) a věžní hodiny. Tyto hodiny jsou však až z konce 19. století, původně se na bráně nacházel od roku 1508 orloj o 24 hodinách, nahrazený roku 1736 novými hodinami se dvěma ciferníky od berounského hodináře F. Gärtnera. Do brány se vstupovalo nejprve krytým přístřeškem od jihu, později z půdy přilehlého domku. Teprve na konci 19. století bylo dobudováno točité schodiště tzv. šnek, kterým se dnes vystupuje do 1. patra. Do horních částí brány je přístup původním středověkým schodištěm v šířce zdi. V nejvyšším poschodí býval byt hlásného. Brána byla obývána dokonce až do roku 1972.

3. Pražská brána
Byla postavena ve 14. století a zachovala si ve velké míře svuj gotický charakter. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Přes všechna bezpečnostní opatření se však podařilo Janu Žižkovi právě na této straně městské hradby překonat a město dobýt. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory.